SPF V. - nedělní

Novinky:

Autor: farář22.03.2020 18:25:46

Bat//DC Tyto řádky jsou neseny starostí pastýře a zároveň pocity jednoho každého z nás. Opírají se také o závěrečná slova z včerejšího poselství našeho biskupa Vojtěcha: „Nechme se inspirovat životy světců a objevme klíčové okamžiky v našem vlastním životě. Nechme se naplnit úžasem z velikosti Božího doteku“.

Prožíváme velmi zajímavý, zvláštní čas. Je naplněn překotným děním, který je plný napětí. Proplétají se tu a mísí události očekávané s událostmi neočekávanými. Zažíváme silný pocit ohrožení. Lze si k tomu přečíst a vyslechnout mnoho postřehů a úvah. Zdá se však, že jedno mají společné: jsme ohromeni a překvapeni. To o čem jsme doposud jen četli, slyšeli, o čem jsme si vyprávěli, různě to zlehčovali nebo naopak dramatizovali je (jakoby) NÁHLE každodenní součástí našeho života. Už to nejsou oni v Sýrii, Afghánistánu, v Číně... – ale oni v Itálii, oni ve Španělsku, ve Francii, v Německu a Rakousku, v Polsku a na Slovensku. Ano, děje se to tam, kde to známe. Děje se to tam, kam jezdíme lyžovat nebo na pouť nebo na pláž k moři… Tam kde žijí naše děti a sourozenci, naši příbuzní, přátelé a známí, …. ano, jsme to už i un nás. Už nejen oni, ale také my. Také já. A DOTÝKÁ SE NÁS TO velmi citelně – bojíme se. Bojíme se dokonce i o život. Dotýká se nás to hodně zblízka. A jsme překvapení. Přece jen jsme to nečekali.

NÁHLE: Asi nejzajímavější, nejpozoruhodnější je onen pocit náhlosti a překvapení. Máme se hodně dobře: chodíme do práce, jezdíme na dovolenou, kupujeme si nová auta a oblečení, mobily a televize, máme (nad)dostatek jídla i pití; zmáčkneme knoflík nebo si koupíme lístek a bavíme se hokejem, fotbalem, atletikou nebo v divadle a kině….., a když nás nikdo nenahlásí, napustíme domácí bazén a zalijeme zahradu, aby tráva byla pěkně zelená (voda ze studny na zahradě je přece naše). Otočíme kohoutkem a teče pitná voda. Ano, má to i nějaké ty skvrnky. Už nějakou dobu nás trápí důsledky klimatických změn (před několika lety se tomu věnoval dokonce i papež v encyklice „Laudato si“), straší nás vlna uprchlíků a občas se někdo ozve, že se máme až příliš dobře a moc si toho nevážíme. Ale jinak…, "pohodička-tabáček". Až se náhle objeví tahle malilinkatá „potvůrka“ co ji uvidíš jen pod mikroskopem a všechno je jinak.

Náhle……., opravdu náhle? Kdepak. Náhlé to není (zajímám se o sport, především o fotbal a hokej a narazil jsem na tento zajímavý článek). Ale je to jiné,… zákeřnější, nenápadnější, a hlavně účinnější.

DOTÝKÁ SE NÁS TO: Ano, je to účinné. Už se nás to dotýká. A nás katolíků možná ještě citelněji. Nemůžeme na mši do kostela. Nemůžeme často ani ke svátostem, nekřtí se a nesezdává. A tento svátostný dotek živého Boha nám chybí. Ale je také docela dobře možné, že některým (mnohým?) ani zas tak moc nechybí….. a jsou rádi, že nemusí v neděli do kostela. O to však v této chvíli až zas tak moc nejde. Jde o ten DOTEK. Slovy otce biskupa o BOŽÍ DOTEK.

Uvedu zde úryvek z 12.kapitoly (verš 54 až 57) evangelisty Lukáše, který ve mně v těchto dnech rezonuje stále silněji:  (Ježíš) Říkal také zástupům: „Když uvidíte na západě vznikat oblak, hned říkáte: ‚Přijde prudký déšť.‘ A bývá to tak. A když vane jižní vítr, říkáte: ‚Bude horko.‘ A bývá. …. Vzhled země a nebe umíte rozpoznávat; jak to, že tento čas rozpoznávat neumíte? Proč i sami od sebe nerozsuzujete, co je správné?

Dnes už můžeme předpokládat (včerejší vyjádření ministra zdravotnictví), že s velkou pravděpodobností bude po „výjimečné postní době“ následovat také výjimečné slavení Velikonoc a bylo by (příjemným) překvapením, kdyby tomu tak nebylo. Snažme se  - sami od sebe - o rozpoznání času. Usilujme o DOTEK ŽIVÉHO BOHA.

Znovu vám proto doporučuji - a prosím o - pozorné přečtení textu „Rozhodnutí biskupa Vojtěcha Cikrleho pro brněnskou diecézi v souvislosti s pandemií koronaviru COVID-19“. Zde ve třetím odstavci navrhuje, abychom situaci, kterou nyní prožíváme a která přináší dočasné odloučení od setkání s Ježíšem Kristem ve svátostech, přijali i jako nabídku a výzvu“. A že: “Může být například cestou k tomu, abychom:

  • si uvědomili, jak velkým darem jsou pro nás svátosti i ti, kteří je udělují
  • přijali tuto situaci jako rodina, které není lhostejné, co prožívá ten druhý
  • nehledali výhody pro sebe, nechtěli obejít bezpečnostní opatření či rozhodnutí
  • nereptali
  • přijali letošní výjimečnou postní dobu jako účast na Kristově křížové cestě, která byla nutnou součástí jeho vítězství
  • se vrátili k domácí četbě Písma a ke společným modlitbám v rodinách, například s využitím Kancionálu“.

Nakonec biskup Vojtěch „poprosil každého z nás, abychom se spojili každý večer ve 20.00 hodin modlitbou růžence“ a o to, aby „tato modlitba byla nesena úmyslem na zastavení pandemie koronaviru a k ochraně našich rodin“.

Milí bratři a sestry, milé děti! Měli jsme pěkně „rozjetou“ přípravu na Velikonoce, což? Jen si to vezměme: velmi povedená (pěší) pouť na Křemešník, nedělní pobožnosti křížové cesty a po nich biblické hodiny, postní předsevzetí na každou neděli inspirované brněnským katechetickým centrem (a vaše velmi aktivní zapojení se do nich), narůstající atmosféra modlitby mezi námi i velmi dobrá atmosféra v hodinách náboženství, při přípravě na 1.svaté přijímání, během schůzek dětí na faře. Nenechme se odradit od našeho rozhodnutí připravit se co nejlépe na Velikonoce, ikdyž v této chvíli není vůbec jisté, že je budeme slavit společně v kostele!

Jen - místo návrhu katechetického centra - vezměme vážně slova otce biskupa Vojtěcha a pusťme se do práce na sobě. Hledejme Boží tvář, hledejme Boží dotek TAM, KDE JEJ MŮŽEME NALÉZT, nenechme se zmást ani odradit. Zde myslím především na velkou šanci pro vás, naše rodiny a modlím se za to, abyste nalezli odvahu k tomu být domácí církví, abyste nalezli evangelium rodiny. Otec biskup píše: „nechme se naplnit úžasem….“. A o to jde!

Na závěr připomínám, že individuální duchovní péče je (i v karanténě) stále možná. Můžete se mnou komunikovat mnoha informačními kanály (E-mail, mobil, facebook/ messenger), můžete si domluvit zpověď, svaté přijímání nebo návštěvu nemocného. Jsem stále k dispozici, stejně tak jsou k dispozici klíče od kostela k osobní modlitbě.

Přeji požehnanou neděli! Pan farář

 

 

 

 

 

Home Fotogalerie RSS Kontakt
zobrazit menu